Jen pozitivní, péči po zákroku nepotřebuje téměř žádnou, jelikož je to taková mini operace, že ihned po probuzení funguje jako by se nic nedělo. Venku se drží u chaty, netoulá se, jen se mu zvýšil apetit, takže se musí hlídat v žrádle. Je klidnější a mazlivější a přitom lovecké pudy zůstaly a rád si venku myšku uloví a doma si hraje s plyšovými. U kocourů bych kastraci volila vždy, žádné negace nemá, naopak se předejde v bytě značkování a touhám po kočkách a venku přemnožení koťat, rvačkám, toulání a s tím spojeným nehodám. 

www.aisha.topic.cz              

To je fajn, že Míňa je OK.  Při dávání atb budu vetovi držet palce. Jesště mi řekní, že se specializije i na ještěry a okamžitě přestupuju.

Ahoj všem

Chtěla bych se zeptat,jaké máte zkušenosti s kastrací u kocourka....jak to snáší,jaká péče je potřeba po zákroku,zda-li se nějak razantně změnilo jeho chování, a tak vůbec.... Předem děkuji.

Tak přináším zpravodajství o Míňušce. Než jsme se dočkali soboty, tak náš drahoušek si naplánoval kočičí touhy, ale jakmile jsme ji narvali do tašky a vzali do auta, tak touhy netouhy začla vyvádět jak ďas.  Při první injekci veta málem sežrala  a jak ho viděla jít zase k ní tak se rozhodla zdrhnout. Pro jistotu.  Operace bez problémů, cca hodinku, laparoskopicky, takže bobeška má jen 3 jizvy. Chudáka ji štupovali jak fusku (na konec jsem se mohla jít mrknout přes okno). Akorát mě přesvědčoval, že už měla koťata, že prý měla hrozně velkou dělohu. Zbytek soboty byl celkem děs, bo se snažila furt kamsi lozit a navíc ji z té narkózy byla zima, takže i když jsme topili jak šílení, pořád se snažila vlézt až do radiátoru. K tomu ji ještě smolil Kolumbus, který nedokázal pochopit, proč si s ním Míňa nechce hrát. Ale do večera už se to zlepšilo, na noc šla do přepravní tašky a akorát dvakrát mě vzbudila, že měla hlad. Teď už je v pohodě, od včerejška mlátí Kolumba (a ne, že by si to nezasloužil ). Odpoledne držte palce našemu vetovi, jdeme s Míňou  na injekci ATB. 

P.S.: pro Muchomurku - Krzystek má už otevřenou novou ordinaci a kromě toho, že má velmi dobré vybavení, tak bude mít i RTG. Takže konečně nebudeme muset jezdit do Opavy. A ještě jedno plus ta nová ordinace má - má velkou, prostornou čekárnu, ve které není jediný pult s letákama, serepetičkama apod. Jediným vybavením jsou židle po obvodu a magnetická tabulka pro děcka. Takže hurá, konečně první čekárna, kde se nebudu bát, že mi pes něco shodí. 

http://amir-zpovodisvratky.webgarden.cz

http://amirek.rajce.idnes.cz/

Ahoj všichni,

byla jsem Mezinarodní výstavě koček  v Praze, musím říci, že mne nejvíce zaujala plemena orientálních koček. Ty když jsem viděla, to bylo jako by v kočičkách žila krásná stvoření z jiného světa, krásné energie z nich vycházela. Když se na ně podívate, cítite z nich krásné inteligentní bytosti. Paráda. 

Ze všech kočiček vyzařují příjemné energie, je pravda, že z každého plemena mám jiný pocit, ovšem orientálky ... dojem z nich je velmi silný. Jaký máte názor vy? 

Díky Petra

Budem na Míňu myslet.

Holky, myslete na nás v sobotu - ve 12.00 jde Míňa na kastraci.... 

http://amir-zpovodisvratky.webgarden.cz

http://amirek.rajce.idnes.cz/

Někdy zažijeme se svými čtyřnohými přáteli neuvěřitelné zážitky. Měli jsme kocourka, jmenoval se Kočkýnek. Byl jedním ze čtyř polodivokých koťat, která se k nám "přistěhovala". Jako první si zvykl na naši přítomnost a začal nám důvěřovat. Byl neobyčejně hodný, čistotný a dokonce i poslušný. Byl to prostě  miláček. Majitel jedné rekreační chalupy zemřel a zůstala  po něm ve stodole kočička s koťaty. Kočičku jsme krmili, jenomže ji jednou přejelo auto a koťata, která byla ještě velmi malá, zůstala ve stodole, kam jsme se nedostali. Jednoho dne náš kocourek  přinesl domů zubožené koťátko, nechci zde popisovat v jakém hrozném stavu bylo, snažil se ho očistit a nechtěl se od něho vůbec pohnout. Koťátku už nebylo pomoci. Bylo dojemné, že kocour se chtěl o ně postarat. Sám  však doplatil na lidskou zlobu.  Kočkýnka  zabili a snědli a ještě se pochlubili, že byl dobře krmený. Těžko jsme se s tím vyrovnávali.

Zrovna minulý týden jsem koukala na kočičky z útulku, zkus server Miláčkové, najeď na inzerci koček, měla by naskočit i Annonce, nebo rovnou tu, je jich tam mraky, stačí zadat kraj...město...a naběhnou tam všechna zlatíčka, co hledají domov

 Nebo tady je seznam všech útulků v ČR - http://www.utulky.estranky.cz/stranka/kocky

Jestliže je láska nesmrtelná, pak pevně věřím, že se po smrti setkám se všemi psy svého života. Kdyby pro nic jiného, tak pro to moře lásky, která nás spojovala.

Pak ještě Nový jíčín -  http://pomoc-zviratum.webnode.cz/

Jestliže je láska nesmrtelná, pak pevně věřím, že se po smrti setkám se všemi psy svého života. Kdyby pro nic jiného, tak pro to moře lásky, která nás spojovala.

 Květi, ještě Bohumín má kočičí útulek....http://www.kocky-bohumin.euweb.cz/

Jestliže je láska nesmrtelná, pak pevně věřím, že se po smrti setkám se všemi psy svého života. Kdyby pro nic jiného, tak pro to moře lásky, která nás spojovala.

Holky z Moravy.. kde kdo znáte kočičí útulky? Vypadá to, že přítel je už rozhodnutý, že do nového bytu přijde i nová kočka. Ale vzhledem k tomu,že v životě kočky nechoval, jsem ho přesvědčila, že bude lepší vzít si nějakou dopsělou micku z útulku, která je už naučená žít v bytě. Jenže trošku problém..... kde najít ty útulky?  Našla jsem akorát jeden v Ostravě, ale nic víc... Poraďte, kde ještě jsou útulky, ve kterých je možné si vybrat kočku? Nejlíp z Moravy, ať pro micku nemusíme jet třeba do Plzně, přeci jen by to od nás bylo trochu z ruky.  Zatím to neijak nespěchá, jen bych si ráda udělala přehled.

http://amir-zpovodisvratky.webgarden.cz

http://amirek.rajce.idnes.cz/

Já bych ho asi sbalila a odvezla. I kdyby někomu patřil, ta jestli ho ten někdo nechá s lysalou kůží v tomhle mrazu běhat po venku, tak takovému bych kocourka nenechala a zřejmě pro něj ani nebude příliš truchlit. A kocourkovi pomůžeš.

http://amir-zpovodisvratky.webgarden.cz

http://amirek.rajce.idnes.cz/

Zajímá mě váš názor, co by jste udělali na mém místě. Nějak se nemůžu rozhodnout co je správné. Chodí k nám už nějaký čas černý kocourek. Má však dost vypelichanou srst na hřbetě a zadečku, takže místy i holou kůži. Když tam jsou sousedi chalupáři, drží se u nich s nimi. Když tam nejsou chodí k nám a dávám mu ven granule. Je hodný, nechá se hladit i vzít do náruče, komunikuje zvukově. Je vidět že někoho kdo se o něj postará potřebuje. Dneska se pokusil projít k nám do domu, což jsem nedovolila, protože náš Garfield se ho snaží zahnat i ze zahrady natož kdyby ho našel v domě. Endži na něj také prská. Jen Mandy je s ním viditelně v pohodě. Na verandu k nám chodí spát sousedovic kočky do spacáku který jsme jim tam nechali, tenhle kocour tam však nezůstává. Nevím kam na noc odchází nebo jestli někomu dokonce by mohl patřit. Je zatím nekastrovaný. A já teď když koukám na tu zimu venku si říkám, kde je , jestli má nějaké místo kam by se uchýlil když navíc nemá srst. Přemýšlým jestli bych mu spíš nepomohla kdybych ho odvezla do nedalekého depozita pokud by ho tam chtěli nebo jak se to dělá.  Prostě je mi líto že k nám ho vzít nemůžu a nevím jestli bych mu pomohla kdybych ho odvezla někam kde se o něj můžou postarat.

Ahoj všichni,

chci se zeptat, máte někdo thajskou kočičku? Jaké je soužití s takovou kočičkou? Nebo máte siamky? Napište mi něco o nich, díky Peťula

Musel to pro ni být ale taky hrozný zážitek. Doteď když někdo přijdeme do místnosti kde je tak sebou trhne a vyděšeně kouká kdo to přišel.